close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Pills.

25. prosince 2015 v 21:04 | tristitia
Smutné, jak se může někdo smát člověku, který je nemocný a obvzlášť když ví, co s ním bylo a je, protože s ním strávil dost času.
Chápu, proč se někomu jen tak nezasmát?
Možná protože jsou věci, kterým by se nikdo smát neměl, a přesto se tací najdou.
Upřímně řečeno je mi jich líto.
Od chvíle, kdy jsem zjistila, že mi umřela máma se všechno změnilo. Musela jsem se začít starat nejen sama o sebe, ale i o ostatní. Musela jsem začít dělat všechny věci doma, co dělají normálně mámy, počínajíc vařením, praním, žehlením, uklízením a tak dále, a tak dále. Nepočítaje do toho školu a judo. Měla jsem (a občas) mám všeho po krk. Za poslední dva roky jsem toho prožila víc, než většina lidí za celý život...
Během prvního půl roku jsem potkala někoho, kdo mi byl ochoten se vším pomoct a hlavně mi pomohl vyznat se v sobě. Ty chvíle byly nezapomenutelné. Samozřejmě bych to nebyla já, kdyby mě ten stereotyp nezačal nudit, a tak jsem ho doslova a do písmene vyměnila za někoho jiného. Až později mi došlo, jak velká chyba to ve skutečnosti byla. Nu což, opět bych to nebyla já, kdybych nechybovala na každém kroku. Během dalšího roku se ze špatné nálady stala psychóza, která se postupně rozvinula v psychologickou poruchu. Moje špatná nálada už nebyla špatná nálada, netrvala hodinu, ale několik dnů nebo týdnů. Moje sklony k sebepoškozování se staly skoro každodenní součástí života. Byla jenom otázka času, než se mi něco stane.
To, co se tu noc stalo, než jsem se dostala do nemocnice, bych raději nerozebírala. Řekněme, že světlo na konci tunelu pro mě zhaslo. Musela jsem dojít dolů do pekla, odkud mě zase zpátky vykopali nahoru, že ještě konec není. (Otázka zní: Proč do pekla? Protože lidé, kteří se zabijí do nebe jít nemůžou.) Ráno jsem se probudila a během dvou měsíců se světlo na konci tunelu opět rozsvítilo.
Dva měsíce bez civilizace. Dva měsíce s lidmi, které už nikdy v životě nepotkám. Přesto mi to pomohlo.
Někdo by mohl říct, že jsem vrátila jako jiný člověk, ale právě naopak. Vrátila jsem se jako člověk, kterým doopravdy jsem.
Ve škole jsem poznala, s kým chci a nechci být a komu na mě záleží.
Poznala jsem dvě naprosto neskutečné osoby.
Spolužačku, která se sebrala a šla se mnou ven, když mi bylo nejhůř, která mě vždycky obejme, a hlavně někoho, kdo se na mě nedívá skrze prsty. Nevadí jí moje řeči, které většinu lidí spíš otravují než pobaví. Ona se jim směje. Obě se smějeme sobě navzájem, protože jedna je jako druhá. Ačkoliv na většinu lidí může působit jako sebestředná a sobecká, za mnou vždycky přijde a zeptá se, co se děje a vtip je v tom, že je to první holka, od které tahle nekonečná otázka zní opravdově. Je to neskutečná osoba. Je to člověk, kterého chci mít ještě dlouho na blízku.
Na druhou stranu jsem poznala uvěřitelně neuvěřitelného kluka.
Někoho, kdo si se mnou po večerech volá, kdo se se mnou směje dětinským vtipům, kdo se mnou leží v posteli a poslouchá, co mám na srdci. Někdo, kdo mi řekne, že nejsem středem vesmíru a ať se laskavě proberu. Ačkoliv si to on sám nikdy nepřizná, strašně ráda se na něj dívám a ještě raději se ho dotýkám. Navíc ani jeden nepotřebujeme držení za ručičky a chození po městě. Vystačíme si sami.
A až jednou bude válka, odejdeme spolu do armády.
To je můj plán. Vlastně náš.
Od té doby, co jsem se vrátila z nemocnice, jsem jako vyměněná. Doma je to lepší, než jsem kdy mohla doufat. Bez sebemenšího úsilí mi to jde přímo báječně ve škole a navíc tam už nejsem sama. Začala jsem běhat a konečně se cítím lépe, takže možná se v létě půjdu koupat. Spíš určitě.
Nebude to dlouho trvat a všechny, kteří se mi smějou kvůli tomu, co se stalo, strčím do kapsy (ne, že by mi už teď nesahali ani po palce u nohou).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama