Vždycky jsem chtěla někoho, kdo by měl rád, kdo by byl pro mě schopný udělat cokoliv, dokázal mě překvapit a to je to nejdůležitější.
Když jsme se potkali, poznávali jsme se a to napětí, to příjemné napětí, co mezi námi bylo... To bylo to úžasný. To, že jsme se poznávali, že jsem nevěděla, co jsi zač, co si o mně myslíš, co cheš...
Jenže tohle všechno po nějaké době vymizí a já si říkám, jak je to úžasný, že se můžu k něčemu vracet, k někomu, koho miluju. Chci mít jistotu, že se jednoho dne vrátím domů a on tam na mě bude čekat s otevřenou náručí, ve které se cítím tolik v bezpečí, a s jeho typickou a tou nejsladší vůní, o které teď sním každý noc. Chci vědět, že pro tebe budu ta jediná, protože přesně to jsi i ty pro mě. Chci si být jistá, že mě podržíš, i když mi budou všichni házet klacky pod nohy a ze všeho nejvíc si přeju probouzet se vedle tebe. A i když všechno to hezký nazačátku vymizelo, pořád ten vztah má svoje kouzlo, i přes to všechno mě dokážeš překvapit.
Když přijdeš, cítím se jako v nebi. Každá chvíle s tebou je tak úžasná, ale proč, proč to vždycky tak rychle uteče? Vždycky mi přijde, jako kdybychom se akorát sešli a přitom už jsem spolu skoro celý den. Každá hodina s tebou je jako minuta, každá minuta bez tebe je jako hodina. Chtěla bych s tebou být každý den, každý den si povídat o hloupostech, procházet se za ruku parkem, chodit do cukrárny a jen tak nesmyslně tlachat na šálkem kávy a dortem... Jediný důvod, proč se nic z toho nemůže stát je, čas. Čas, je to jediné, co nám brání. Nemáme dost času se k sobě dostat a být spolu. Copak v tomhle světě není čas na lásku a hlouposti?
Každý den usínám s tím, že to bude zase taková doba, než se uvidíme, celou noc na tebe myslím, a když se ráno probudím jsem zase o kousek blíž k tobě. Když se to tak vezme, tak strávím víc času sněním a přemýšlením nad tím, co by bylo kdyby... Chybíš mi, ani nevíš jak moc...
Nejhorší je, že když se konečně vidíme, tak jsme oba ve stresu ze školy a okolního světa, že se navzájem ani neposloucháme. Přitom je opět největší chyba ve mně a to mě drtí, protože nechci být ten, co to kazí. Nechci být ten, kvůli komu tohle všechno hezké skončí. Promiň.
Všechno bude zase dobrý :* Mysli na brusle :3 :*